Vždycky jsem šipky hrála, protože mě zkrátka bavily. Je to útěk od reality všedního dne, odreagování se, přesunutí mysli do jiného světa, poznávání nových přátel, cestování do zemí, kam byste se normálně asi nevydali. I když většinou bojujete sám za sebe, tak je to v něčem i kolektivní sport. V podstatě trávíte víkendy se spoustou stejně ujetých šipkových nadšenců jako vy. Hraju šipky už od roku 2002 a budu je hrát do té doby, dokud to pro mě bude pořád zábava, budou mě naplňovat a bude ve mně stále touha po vítězství, která vás nutí překonávat samu sebe. A největší úspěchy? Miluju každé vítězství, zvláště z MČR, TOP a ME. Ale nejvíc mě naplňují tituly sdílené, tedy týmové. A to jak na domácí, tak na evropské půdě.